Standard Penetration Test
ေၿမၾကီးအမ်ိဳးအစား နဲ႔ ေၿမၾကီးရဲ႔ ဂုဏ္သတၱိေတြေတြကို သိေစဖုိ႔ စမ္းသပ္တဲ႔ နည္းစနစ္ေတြမွာ အဓိကအားၿဖင္႔ ႏွစ္ခုရွိပါတယ္။
In-situ Methods နဲ႔ Geophysical Methods ၿဖစ္ပါတယ္။
In-situ Methods မွာ
1. Standard Penetration Test (SPT)
2. Cone Penetration Test (CPT+CPTu)
3. Dynamic Cone Penetrometer Test (DCP)
4. Flat Plate Dilatometer Test (DMT)
5. Pressuremeter Test (PMT)
6. Vane Shear Test (VST)
ဆုိၿပီး ၆ မ်ိဳးရွိပါတယ္။
Geophysical Methods မွာ
1. Mechanical Waves (P-,S-,R-waves)
2. Electromagnetic (radar,resistivity)
ဆုိၿပီး ၂ မ်ိဳးရွိပါတယ္။
ဒီအထဲကမွာ အသံုးမ်ားၿပီး ကုန္က်စရိတ္သက္သာတဲ႔ SPT ကိုပဲ ေၿပာၿပမွာၿဖစ္ပါတယ္။
SPT ကတဆင္႔ သဲေၿမ ဆုိရင္ friction angle ( phi ) နဲ႔ ရြံ႔႔ေၿမဆုိရင္ undrained shear strength ( Cu ) ကို ခန္႔မွန္းလုိ႔ ရပါတယ္။ ေၿမၾကီးအမ်ိဳးအစားကိုလဲ စမ္းသပ္တဲ႔ ေၿမအနက္မွာ ဘယ္လုိရွိမလဲ ဆုိတာ သိႏုိင္ပါတယ္။
SPT ကေန အဓိကရွာမွာက SPT blowcount လုိ႔ေခၚတဲ႔ N-value ပဲၿဖစ္ပါတယ္။
SPT blowcount ဆုိတာ သတ္မွတ္ထားတဲ႔ေၿမဝင္အနက္ ၁၅၀ မီလီမီတာ ရေအာင္ sample ကို တူက ရိုက္သြင္းရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ ကိုေၿပာတာၿဖစ္ပါတယ္။
N-value နည္းရင္ ေၿမၾကီးဟာ resistance နည္းၿပီး။
N-value မ်ားရင္ ေၿမၾကီးဟာ resistance ေကာင္းပါတယ္။
၁၅၀ မီလီမီတာ ရေအာင္ သံုးၾကိမ္ရိုက္ရမွာၿဖစ္ပါတယ္။
ပထမအၾကိမ္က sample ကိုေၿမၾကီးထဲမွာ ေနရာယူဖုိ႔အတြက္သာ ရည္ရြယ္ရိုက္သြင္းတာၿဖစ္လုိ႔ အဲဒီကရတဲ႔ N1-value ကို soil resistance အေနနဲ႔ မစဥ္းစားပါဘူး။
ဒုတိယနဲ႔ တတိယ ႏွစ္ၾကိမ္ေပါင္း ၃၀၀ မီလီမီတာ ( ၁ ေပ) ေၿမဝင္အနက္ ရဖုိ႔ ရိုက္ရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ စုစုေပါင္း (N2+N3) ကိုသာ N-value အၿဖစ္ ရည္ညြန္းတာၿဖစ္ပါတယ္။
Drop Hammer နဲ႔ပတ္သတ္လုိ႔ standard (စံသတ္မွတ္ခ်က္) ေတြကေတာ႔
၆၃.၅ ကီလုိ ေလးၿပီး ၀.၇၆ မီတာ အၿမင္႔ကေန လႊတ္ခ်ရမွာ ၿဖစ္ပါတယ္။
SPT ကို borehole တစ္ခုအတြင္း ပထမစမ္းသပ္တဲ႔အနက္က ၃ မီတာ (၁၀ ေပ) အတြင္းမွာရွိခဲ႔ရင္ ၀.၇၆ မီတာ ပိုင္ၿပီး စမ္းသပ္ေပးရမွာၿဖစ္ၿပီး ၃ မီတာအနက္ေက်ာ္သြားရင္ေတာ႔ ၁.၅ မီတာ ( 1.5 m vertical interval) အပိုင္းေတြ ပိုင္းၿပီး စမ္းသပ္ရမွာ ၿဖစ္ပါတယ္။
sample က ၁၅၀ မီလီမီတာ ၃ ၾကိမ္ ၄၅၀ မီလီမီတာသာၿဖစ္တာေၾကာင္႔ Test တစ္ခုစီက ေၿမသားကို တဆက္တည္း စမ္းတာမဟုတ္ပဲ ၾကားမွာ မစမ္းမိတဲ႔ အပိုင္းေတြ ရွိေနအံုးမွာပါ။
Sampler အမ်ိဳးမ်ိဳးရွိတဲ႔အနက္ Sample ၇ဲ႔ area ratio ကိုလုိက္ၿပီး soil sample disturbance က အနည္း၊အမ်ားရွိပါတယ္။
ေနာက္ၿပီး ေၿမၾကီးအမ်ိဳးအစားက ေၿပာင္းလဲတတ္တဲ႔အတြင္ အနည္းဆံုး သဲေၿမၾကီးအတြက္ sampler တစ္မ်ိဳး၊ရြ႔ံေၿမၾကီးအတြက္ sampler တစ္မ်ိဳး၊ ႏွစ္မ်ိဳးေတာ႔ ေဆာင္ထားသင္႔ၿပီး သင္႔ေတာ္သလုိ ေၿပာင္းလဲ အသံုးၿပဳသင္႔ပါတယ္။
Area ratio တြက္ပံုကေတာ႔ ( overall dimension^2 - internal dimension^2)/ (internal dimension^2) ၿဖစ္ပါတယ္။
Area ratio မ်ားရင္ soil disturbance ပိုၿဖစ္ပါတယ္။
တစ္ခုသတိထားရမွာက test လုပ္ေနစဥ္အတြင္း _borehole အတြင္းက drilling fluid level ဟာ အနားမွာရွိတဲ႔ Ground water table ေၿမေအာက္ေရ နဲ႔ တညီတည္း သုိ႔မဟုတ္ နည္းနည္းပိုမ်ားေနရပါမယ္။
SPT Setup
x x x x x x x
(၁) စမ္းသပ္ခ်င္တဲ႔ေၿမၾကီးအနက္ေရာက္ေအာင္ ေၿမၾကီးကို တူးရပါ။
(၂) Split-barrel sample ကို ေၿမၾကီးထဲကို ၁၅၀ မီလီမီတာ ေရာက္ေအာင္ ရိုက္သြင္းပါ။ အဲဒီလုိ ရိုက္သြင္းဖုိ႔ တူ နဲ႔ ထုရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ကို မွတ္သားထားပါ။
(၃) ဒုတိယအၾကိမ္နဲ႔ တတိယအၾကိမ္ ၁၅၀ မီလီမီတာစီရိုက္သြင္းရင္း အၾကိမ္အေရအတြက္ အသီးသီးကို မွတ္သားထားပါ။
(၄) ေၿမၾကီးအမ်ိဳအစား ေသခ်ာေစခ်င္ရင္ စတုတၳအၾကိမ္ေၿမာက္ ၁၅၀ မီလီမီတာ ထပ္မံရိုက္သြင္းႏုိင္ပါေသးတယ္။ အဲဒါကုိေတာ႔ N-value မွာ ထည္႔စဥ္းစားစရာမလုိပါ။
SPT correction
x x x x x x x x x
ရလာတဲ႔ N value ဟာ မတိက်ပါဘူး။
အခ်က္ ႏွစ္ခ်က္ေၾကာင္႔ၿဖစ္ပါတယ္။
ပထမအခ်က္က hammer efficiency က အၿပည္႔အဝမရလုိ႔ပါ။ ဘာေၾကာင္႔လဲဆုိေတာ႔ friction losses, eccentric loading,energy transferred to soil စတဲ႔ အခ်က္ေတြေၾကာင္႔ ၿဖစ္တယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
ဒါေၾကာင္႔ N_corrected or N60 = N_measured x ( ER/60)
အဲဒီမွာ 60 ဆုိတာ energy efficiency 60% ကိုေၿပာတာပါ။
ဒါေပမယ္႔ တစ္ႏုိင္ငံနဲ႔ တစ္ႏုိင္ငံ ယူဆပံုၿခင္း ကြာၿခားပါတယ္။
ပံုမွာၾကည္႔ပါ။
ဒီ ေဖာ္ၿမူလာ က ေတာ္ေတ္ာအသံုးတြင္ေပမယ္႔လည္း skempton က အဲဒါကို ၿဖည္႔စြက္ၿပီး borehole ရဲ႔ diameter ကိုပါထည္႔သြင္းစဥ္းစားဖုိ႔ လုိတယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
သူ႔အဆုိအရ
N_corrected or N60 = N_measured x ( ER/60) x e_ta
e_ta လုိ႔ေခၚတဲ႔ factor တစ္ခုကို ထည္႔စဥ္းစားရမယ္လုိ႔ Craig's Soil Mechanics စာအုပ္မွာ ရွင္းၿပထားပါတယ္။
ဒုတိယ correction factor က overburden pressure ၿဖစ္ပါတယ္။
(N_1)60 = C_N x N60
အဲဒီမွာ C_N အတြက္ formula ႏွစ္ခုရွိပါတယ္။
အခိ်ဳ႔ Textbook မ်ားမွာ Gibbs and Holtz ရဲ႔ ေဖာ္ၿမဴလာ ၿဖစ္တဲ႔
C_N = 1/(overburden pressure^0.5) ကို ၿပထားဆဲ ၿဖစ္ပါတယ္
အဲဒါက မတိက်လုိ႔ မသံုးသင္႔ပါဘူး။
Liao-Whitman (L-W) ပိုမိုတိက်တဲ႔ formula ၿဖစ္တဲ႔
C_N = 1/( 100 x overburden pressure)^0.5
ကို အဆုိၿပဳပါတယ္။အဲဒါကို သံုးသင္႔တယ္လုိ႔ R.L Handy ေရးတဲ႔ Geotechnical Engineering စာအုပ္ စာမ်က္ႏွာ 791 မွာ အၾကံၿပဳပါတယ္။
SPT interpretation
x x x x x x x x x x x
ဒါကေတာ႔ အေပၚမွာ ေၿပာခဲ႔သလုိပဲ sandy soil မွာ friction angle ရွာဖုိ႔ၿဖစ္ၿပီး clayey soil မွာ undrained shear strength Cu ရွာဖုိ႔ ၿဖစ္ပါတယ္။
တြက္နည္းအေသးစိတ္ကို မေရးၿပေတာ႔ပါဘူး။
စာအုပ္ေတြထဲမွာ ရွာဖတ္ၾကည္႔ရင္ေတြ႔ပါလိမ္႔မယ္။
SPT Refusal
x x x x x x x x
ေအာက္ပါအခ်က္ ႏွစ္ခ်က္နဲ႔ ကိုက္ညီရင္ SPT ကို ဆက္မလုပ္ပဲ ရပ္ရမယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
(၁) ၂၅ မီလီမီတာ ေၿမဝင္အနက္ကို ရဖုိ႔ အခ်က္ ၅၀ ရိုက္ရမယ္ဆုိရင္
(၂) ၁၀ ခ်က္တိတိ ဆက္ရိုက္ေသာ္လည္း သိသိသာသာ ေၿမၾကီးထဲကို ဝင္သြားတာ မၿဖစ္ခဲ႔ဘူးဆုိရင္ SPT Refusal ၿဖစ္ပါတယ္။
ေအာက္မွာ ေက်ာက္တံုးေတြခံေနတာၿဖစ္ႏုိင္တာေၾကာင္႔ diamond core drilling method နဲ႔ ဆက္တူးရမယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
တကယ္လုိ႔ ေက်ာက္ေၾကာရွိေနတယ္ဆုိရင္ SPT refusal က ဘာကိုေၿပာလဲဆုိေတာ႔ ေအာက္ခံ foundation ေကာင္းေကာင္းရွိေနၿပီလုိ႔ ရည္ညႊန္းတာမ်ိဳးလဲ ယူဆလုိ႔ရတယ္ ဆုိပါတယ္။
ဒါကေတာ႔ ေဒသရဲ႔ ဘူမိေဗဒ အေနအထားနဲ႔ ပေရာဂ်က္အေပၚမွာ သက္ေရာက္မွု ၾကီးၾကီးမားမား မရွိေလာက္ဘူးဆုိမွ သာ ဒီလုိ ယူဆသင္႔တယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
SPT Advantages
x x x x x x x x x x
(၁) sample လဲယူလုိ႔၇သလုိ ဘယ္ႏွ္စ္ခ်က္ရိုက္မွ ဘယ္ေလာက္ settlement ရမယ္ဆုိတာလည္း သိႏိုင္လုိ႔ပါ။
(၂) ကုန္က်စရိတ္သက္သာတယ္။
(၃) ေၿမၾကီးအမ်ိဳးမ်ိဳးနဲ႔ အားေပ်ာ႔တဲ႔ ေက်ာက္သားေတြမွာ သံုးႏုိင္တယ္။
(၄) ကမၻာတဝွမ္း က်ယ္က်ယ္ၿပန္႔ၿပန္႔သံုးေနၾကတယ္။
SPT Disadvantages
x x x x x x x x x x x x
(၁) sample ယူရတာနဲ႔ ဘယ္ႏွစ္ခ်က္ရိုက္၇တယ္ဆုိတာ မွတ္ရတာကလည္း အားနည္းခ်က္တစ္ခုပါပဲ။
(၂) sample က disturbed ၿဖစ္သြားပါတယ္။
(၃) analysis လုပ္ဖုိ႔အတြက္ အၾကမ္းဖ်ဥ္းခန႔္မွန္းေၿခသေဘာမ်ိဳးပဲ သံုးလုိ႔ရပါမယ္
(၄) အရမ္းေပ်ာ႔တဲ႔ ေၿမၾကီးနဲ႔ ႏုန္းေၿမေတြ မွာ အသံုးမဝင္ပါ။
(၅) ရလာတဲ႔ ေဒတာေတြက မတိက်ပါဘူး။
https://www.youtube.com/watch?v=9cUOBSF8bMg
References:
(1) Geotechnical Engineering-Soil and Foundation Principle and Practice by R L Handy
(2) Soil Mechanics by Craig ( 8th edition)
(3) Manual on subsurface investigation by National Highway Institute
(4) Geotechnical Engineering Handbook by Braja M Das
#Credit
In-situ Methods နဲ႔ Geophysical Methods ၿဖစ္ပါတယ္။
In-situ Methods မွာ
1. Standard Penetration Test (SPT)
2. Cone Penetration Test (CPT+CPTu)
3. Dynamic Cone Penetrometer Test (DCP)
4. Flat Plate Dilatometer Test (DMT)
5. Pressuremeter Test (PMT)
6. Vane Shear Test (VST)
ဆုိၿပီး ၆ မ်ိဳးရွိပါတယ္။
Geophysical Methods မွာ
1. Mechanical Waves (P-,S-,R-waves)
2. Electromagnetic (radar,resistivity)
ဆုိၿပီး ၂ မ်ိဳးရွိပါတယ္။
ဒီအထဲကမွာ အသံုးမ်ားၿပီး ကုန္က်စရိတ္သက္သာတဲ႔ SPT ကိုပဲ ေၿပာၿပမွာၿဖစ္ပါတယ္။
SPT ကတဆင္႔ သဲေၿမ ဆုိရင္ friction angle ( phi ) နဲ႔ ရြံ႔႔ေၿမဆုိရင္ undrained shear strength ( Cu ) ကို ခန္႔မွန္းလုိ႔ ရပါတယ္။ ေၿမၾကီးအမ်ိဳးအစားကိုလဲ စမ္းသပ္တဲ႔ ေၿမအနက္မွာ ဘယ္လုိရွိမလဲ ဆုိတာ သိႏုိင္ပါတယ္။
SPT ကေန အဓိကရွာမွာက SPT blowcount လုိ႔ေခၚတဲ႔ N-value ပဲၿဖစ္ပါတယ္။
SPT blowcount ဆုိတာ သတ္မွတ္ထားတဲ႔ေၿမဝင္အနက္ ၁၅၀ မီလီမီတာ ရေအာင္ sample ကို တူက ရိုက္သြင္းရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ ကိုေၿပာတာၿဖစ္ပါတယ္။
N-value နည္းရင္ ေၿမၾကီးဟာ resistance နည္းၿပီး။
N-value မ်ားရင္ ေၿမၾကီးဟာ resistance ေကာင္းပါတယ္။
၁၅၀ မီလီမီတာ ရေအာင္ သံုးၾကိမ္ရိုက္ရမွာၿဖစ္ပါတယ္။
ပထမအၾကိမ္က sample ကိုေၿမၾကီးထဲမွာ ေနရာယူဖုိ႔အတြက္သာ ရည္ရြယ္ရိုက္သြင္းတာၿဖစ္လုိ႔ အဲဒီကရတဲ႔ N1-value ကို soil resistance အေနနဲ႔ မစဥ္းစားပါဘူး။
ဒုတိယနဲ႔ တတိယ ႏွစ္ၾကိမ္ေပါင္း ၃၀၀ မီလီမီတာ ( ၁ ေပ) ေၿမဝင္အနက္ ရဖုိ႔ ရိုက္ရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ စုစုေပါင္း (N2+N3) ကိုသာ N-value အၿဖစ္ ရည္ညြန္းတာၿဖစ္ပါတယ္။
Drop Hammer နဲ႔ပတ္သတ္လုိ႔ standard (စံသတ္မွတ္ခ်က္) ေတြကေတာ႔
၆၃.၅ ကီလုိ ေလးၿပီး ၀.၇၆ မီတာ အၿမင္႔ကေန လႊတ္ခ်ရမွာ ၿဖစ္ပါတယ္။
SPT ကို borehole တစ္ခုအတြင္း ပထမစမ္းသပ္တဲ႔အနက္က ၃ မီတာ (၁၀ ေပ) အတြင္းမွာရွိခဲ႔ရင္ ၀.၇၆ မီတာ ပိုင္ၿပီး စမ္းသပ္ေပးရမွာၿဖစ္ၿပီး ၃ မီတာအနက္ေက်ာ္သြားရင္ေတာ႔ ၁.၅ မီတာ ( 1.5 m vertical interval) အပိုင္းေတြ ပိုင္းၿပီး စမ္းသပ္ရမွာ ၿဖစ္ပါတယ္။
sample က ၁၅၀ မီလီမီတာ ၃ ၾကိမ္ ၄၅၀ မီလီမီတာသာၿဖစ္တာေၾကာင္႔ Test တစ္ခုစီက ေၿမသားကို တဆက္တည္း စမ္းတာမဟုတ္ပဲ ၾကားမွာ မစမ္းမိတဲ႔ အပိုင္းေတြ ရွိေနအံုးမွာပါ။
Sampler အမ်ိဳးမ်ိဳးရွိတဲ႔အနက္ Sample ၇ဲ႔ area ratio ကိုလုိက္ၿပီး soil sample disturbance က အနည္း၊အမ်ားရွိပါတယ္။
ေနာက္ၿပီး ေၿမၾကီးအမ်ိဳးအစားက ေၿပာင္းလဲတတ္တဲ႔အတြင္ အနည္းဆံုး သဲေၿမၾကီးအတြက္ sampler တစ္မ်ိဳး၊ရြ႔ံေၿမၾကီးအတြက္ sampler တစ္မ်ိဳး၊ ႏွစ္မ်ိဳးေတာ႔ ေဆာင္ထားသင္႔ၿပီး သင္႔ေတာ္သလုိ ေၿပာင္းလဲ အသံုးၿပဳသင္႔ပါတယ္။
Area ratio တြက္ပံုကေတာ႔ ( overall dimension^2 - internal dimension^2)/ (internal dimension^2) ၿဖစ္ပါတယ္။
Area ratio မ်ားရင္ soil disturbance ပိုၿဖစ္ပါတယ္။
တစ္ခုသတိထားရမွာက test လုပ္ေနစဥ္အတြင္း _borehole အတြင္းက drilling fluid level ဟာ အနားမွာရွိတဲ႔ Ground water table ေၿမေအာက္ေရ နဲ႔ တညီတည္း သုိ႔မဟုတ္ နည္းနည္းပိုမ်ားေနရပါမယ္။
SPT Setup
x x x x x x x
(၁) စမ္းသပ္ခ်င္တဲ႔ေၿမၾကီးအနက္ေရာက္ေအာင္ ေၿမၾကီးကို တူးရပါ။
(၂) Split-barrel sample ကို ေၿမၾကီးထဲကို ၁၅၀ မီလီမီတာ ေရာက္ေအာင္ ရိုက္သြင္းပါ။ အဲဒီလုိ ရိုက္သြင္းဖုိ႔ တူ နဲ႔ ထုရတဲ႔ အၾကိမ္အေရအတြက္ကို မွတ္သားထားပါ။
(၃) ဒုတိယအၾကိမ္နဲ႔ တတိယအၾကိမ္ ၁၅၀ မီလီမီတာစီရိုက္သြင္းရင္း အၾကိမ္အေရအတြက္ အသီးသီးကို မွတ္သားထားပါ။
(၄) ေၿမၾကီးအမ်ိဳအစား ေသခ်ာေစခ်င္ရင္ စတုတၳအၾကိမ္ေၿမာက္ ၁၅၀ မီလီမီတာ ထပ္မံရိုက္သြင္းႏုိင္ပါေသးတယ္။ အဲဒါကုိေတာ႔ N-value မွာ ထည္႔စဥ္းစားစရာမလုိပါ။
SPT correction
x x x x x x x x x
ရလာတဲ႔ N value ဟာ မတိက်ပါဘူး။
အခ်က္ ႏွစ္ခ်က္ေၾကာင္႔ၿဖစ္ပါတယ္။
ပထမအခ်က္က hammer efficiency က အၿပည္႔အဝမရလုိ႔ပါ။ ဘာေၾကာင္႔လဲဆုိေတာ႔ friction losses, eccentric loading,energy transferred to soil စတဲ႔ အခ်က္ေတြေၾကာင္႔ ၿဖစ္တယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
ဒါေၾကာင္႔ N_corrected or N60 = N_measured x ( ER/60)
အဲဒီမွာ 60 ဆုိတာ energy efficiency 60% ကိုေၿပာတာပါ။
ဒါေပမယ္႔ တစ္ႏုိင္ငံနဲ႔ တစ္ႏုိင္ငံ ယူဆပံုၿခင္း ကြာၿခားပါတယ္။
ပံုမွာၾကည္႔ပါ။
ဒီ ေဖာ္ၿမူလာ က ေတာ္ေတ္ာအသံုးတြင္ေပမယ္႔လည္း skempton က အဲဒါကို ၿဖည္႔စြက္ၿပီး borehole ရဲ႔ diameter ကိုပါထည္႔သြင္းစဥ္းစားဖုိ႔ လုိတယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
သူ႔အဆုိအရ
N_corrected or N60 = N_measured x ( ER/60) x e_ta
e_ta လုိ႔ေခၚတဲ႔ factor တစ္ခုကို ထည္႔စဥ္းစားရမယ္လုိ႔ Craig's Soil Mechanics စာအုပ္မွာ ရွင္းၿပထားပါတယ္။
ဒုတိယ correction factor က overburden pressure ၿဖစ္ပါတယ္။
(N_1)60 = C_N x N60
အဲဒီမွာ C_N အတြက္ formula ႏွစ္ခုရွိပါတယ္။
အခိ်ဳ႔ Textbook မ်ားမွာ Gibbs and Holtz ရဲ႔ ေဖာ္ၿမဴလာ ၿဖစ္တဲ႔
C_N = 1/(overburden pressure^0.5) ကို ၿပထားဆဲ ၿဖစ္ပါတယ္
အဲဒါက မတိက်လုိ႔ မသံုးသင္႔ပါဘူး။
Liao-Whitman (L-W) ပိုမိုတိက်တဲ႔ formula ၿဖစ္တဲ႔
C_N = 1/( 100 x overburden pressure)^0.5
ကို အဆုိၿပဳပါတယ္။အဲဒါကို သံုးသင္႔တယ္လုိ႔ R.L Handy ေရးတဲ႔ Geotechnical Engineering စာအုပ္ စာမ်က္ႏွာ 791 မွာ အၾကံၿပဳပါတယ္။
SPT interpretation
x x x x x x x x x x x
ဒါကေတာ႔ အေပၚမွာ ေၿပာခဲ႔သလုိပဲ sandy soil မွာ friction angle ရွာဖုိ႔ၿဖစ္ၿပီး clayey soil မွာ undrained shear strength Cu ရွာဖုိ႔ ၿဖစ္ပါတယ္။
တြက္နည္းအေသးစိတ္ကို မေရးၿပေတာ႔ပါဘူး။
စာအုပ္ေတြထဲမွာ ရွာဖတ္ၾကည္႔ရင္ေတြ႔ပါလိမ္႔မယ္။
SPT Refusal
x x x x x x x x
ေအာက္ပါအခ်က္ ႏွစ္ခ်က္နဲ႔ ကိုက္ညီရင္ SPT ကို ဆက္မလုပ္ပဲ ရပ္ရမယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
(၁) ၂၅ မီလီမီတာ ေၿမဝင္အနက္ကို ရဖုိ႔ အခ်က္ ၅၀ ရိုက္ရမယ္ဆုိရင္
(၂) ၁၀ ခ်က္တိတိ ဆက္ရိုက္ေသာ္လည္း သိသိသာသာ ေၿမၾကီးထဲကို ဝင္သြားတာ မၿဖစ္ခဲ႔ဘူးဆုိရင္ SPT Refusal ၿဖစ္ပါတယ္။
ေအာက္မွာ ေက်ာက္တံုးေတြခံေနတာၿဖစ္ႏုိင္တာေၾကာင္႔ diamond core drilling method နဲ႔ ဆက္တူးရမယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
တကယ္လုိ႔ ေက်ာက္ေၾကာရွိေနတယ္ဆုိရင္ SPT refusal က ဘာကိုေၿပာလဲဆုိေတာ႔ ေအာက္ခံ foundation ေကာင္းေကာင္းရွိေနၿပီလုိ႔ ရည္ညႊန္းတာမ်ိဳးလဲ ယူဆလုိ႔ရတယ္ ဆုိပါတယ္။
ဒါကေတာ႔ ေဒသရဲ႔ ဘူမိေဗဒ အေနအထားနဲ႔ ပေရာဂ်က္အေပၚမွာ သက္ေရာက္မွု ၾကီးၾကီးမားမား မရွိေလာက္ဘူးဆုိမွ သာ ဒီလုိ ယူဆသင္႔တယ္လုိ႔ ဆုိပါတယ္။
SPT Advantages
x x x x x x x x x x
(၁) sample လဲယူလုိ႔၇သလုိ ဘယ္ႏွ္စ္ခ်က္ရိုက္မွ ဘယ္ေလာက္ settlement ရမယ္ဆုိတာလည္း သိႏိုင္လုိ႔ပါ။
(၂) ကုန္က်စရိတ္သက္သာတယ္။
(၃) ေၿမၾကီးအမ်ိဳးမ်ိဳးနဲ႔ အားေပ်ာ႔တဲ႔ ေက်ာက္သားေတြမွာ သံုးႏုိင္တယ္။
(၄) ကမၻာတဝွမ္း က်ယ္က်ယ္ၿပန္႔ၿပန္႔သံုးေနၾကတယ္။
SPT Disadvantages
x x x x x x x x x x x x
(၁) sample ယူရတာနဲ႔ ဘယ္ႏွစ္ခ်က္ရိုက္၇တယ္ဆုိတာ မွတ္ရတာကလည္း အားနည္းခ်က္တစ္ခုပါပဲ။
(၂) sample က disturbed ၿဖစ္သြားပါတယ္။
(၃) analysis လုပ္ဖုိ႔အတြက္ အၾကမ္းဖ်ဥ္းခန႔္မွန္းေၿခသေဘာမ်ိဳးပဲ သံုးလုိ႔ရပါမယ္
(၄) အရမ္းေပ်ာ႔တဲ႔ ေၿမၾကီးနဲ႔ ႏုန္းေၿမေတြ မွာ အသံုးမဝင္ပါ။
(၅) ရလာတဲ႔ ေဒတာေတြက မတိက်ပါဘူး။
https://www.youtube.com/watch?v=9cUOBSF8bMg
References:
(1) Geotechnical Engineering-Soil and Foundation Principle and Practice by R L Handy
(2) Soil Mechanics by Craig ( 8th edition)
(3) Manual on subsurface investigation by National Highway Institute
(4) Geotechnical Engineering Handbook by Braja M Das
#Credit
Comments
Post a Comment